Martin, strojník balicí linky

V DITONU pracuji od roku 2014. Začínal jsem zde jako skladník – řidič VZV a časem jsem chtěl přejít na výrobní linku. Ten přechod jsem zkoušel vícekrát a nakonec to vyšlo na začátku roku 2021. Výroba mě baví víc, než ježdění s vysokozdvižným vozíkem. Je to konkrétní technika a k tomu mám vztah. Když je tam nějaký zádrhel, baví mě to hledání řešení a pak odstraňování. Beru to jako výzvu. Je to tak složitý stroj, že často musím volat kolegy z údržby, nebo elektrikáře. Tato práce je pro mě zkrátka hlavolam, pokaždé řeším jinou věc, a to mě baví. Troufnul bych si říct, že mě obohacuje, protože kromě ovládání složité balicí linky, jsem se naučil svařovat a jako bonus, na pracovišti mám dobrý kolektiv. Mohl bych se posunout ještě na strojníka vibrolisu, ale nemám větší ambice nebo potřebu se posunout. Vyhovuje mi to tak, jak to je.

Samozřejmě jsem měl i slabší chvilky, hlavně krátce po přestupu z VZV na paletizaci. Nastupoval jsem totiž v době, kdy se začalo platit za kvalitu a výkon. Musí to odsýpat, aby výroba frčela a logicky je tedy i mzda navázána na výsledky každého z nás. Kromě práce samotné, mi vyhovují i dvanáctihodinové směny. Jednoduše jsem zde opravdu spokojený, proto jsem ve firmě tak dlouho. Je tu stabilita, pokaždé mám včas výplatu, což vzhledem k předešlým zkušenostem není všude běžné. Do budoucna určitě neplánuji žádnou změnu. Za mě je tohle dobrá práce a baví mě to.